Z půdy

Vznikl design s ohledem na permakulturní principy, který rozčlenil celkovou plochu na ovocné sady, plochu pro zeleninu, polní plodiny, pastviny a louky. 

 

Klíčový prvek byla voda, a proto vznikly příkopy a poldry na zasakování vody. Generální otázka, jak dostat obrovské množství vody na závlahu krajiny. Nijak. Musí stačit voda, která naprší, ale nesmí zmizet z pozemku.

Proto klíčem k vodě v krajině je půda resp. živá půda, ve které je hojnost půdního života. 

 

Půdní život vytváří soubor organismů a mikroorganismů a hub čítající miliardy jedinců. Jejich druhy s navzájem propojenými potravinovými řetězci denně vytvářejí něco čemu se později říká humus. Jeden hektar živé půdy obsahuje cca 15 tun organismů. To je skoro 20 krav, které každý den dodávají hnůj pro výživu rostlin a stromů. Ty humusové složky vážou vodu a celkově je pak půda kypřejší a propustnější pro další vodní srážky a ty se také mohou dostat do větší hloubky a zůstanou déle zavlažovat půdu i v hlubších vrstvách.

 

Jako nástroj na zadržení vody v krajině používáme stromy a keře. Každý strom i keř váží ve svých pletivech velké množství vody, ale ten pravý důvod použití stromů je, že plní funkci čerpadel. Jemnými kořeny nasávají vodu z půdy a listy nebo jehličím ji uvolňují do atmosféry. Toto ve skutečnosti znamená ochlazení okolní krajiny a tím i možnosti odpaření další vody, což většinou nechceme. 

 

Aby toto ochlazování bylo ještě účinnější sázíme některé stromy do řady spolu s podsadbou keřů, aby celá výsadba vytvořila hustý stín. Vedle stromů je ještě mělký příkop pro zachycování organického materiálu a listů kostivalu, které jsme vysázeli do těch příkopů. To ještě více zachycuje vodu a poskytuje plochy pro bydlení celé řady hmyzu a drobných živočichů.

Za dobu existence farmy jsme vysadili cca 4.900 stromů a cca 13.000 keřů.

V roce 2023 jsme vysadil cca 1.000 ks lesních a ovocných stromů v systému agrolesnictví.

 

Těm řadám stromů a keřů říkáme bioklimatické pásy a v celém svém designu připomínají žebra od chladiče, která tak ochlazují krajinu a jednotlivá políčka, na kterých pěstujeme zeleninu. Stromy a keře v těchto pásech jsou z velké části jedlé a sklízíme z nich kaštany, ořechy, maliny, ostružiny a další jedlé bobule.

Kromě jiného ty pásy fungují jako větrolamy a zabraňují vodní i větrné erozi půdy. Celkem jsme takových pásů vybudovali 1,3 km a dalších 270 metrů speciálních pásů stromů pro včely.

 

Už jsme vysázeli 10 hektarů sadů ovocných stromů, ořešáků a kaštanovníků. Vybudovali jsme vsakovací poldry a příkopy ty mají plochu cca 4.400 m2. Vznikly i malé mokřady s plochou cca 200 m2. V poldrech si příroda seje sama, co chce. Takže je tam pomalu divoká příroda s náletovými borovicemi, modříny, břízami, topoly, lískami a dalšími rostlinami. 

 

Když to spojíme se 4 kilometry živých plotů už je to pořádná plocha pro bydlení všelijakých hmyzáků, ptáků a další havěti, která vytváří přírodní různorodost a stará se, aby byla všude větší rovnováha.

 

Respektujeme život v půdě ve všech jeho formách, a proto nepoužívám žádné chemické látky na ochranu rostlin ani chemická hnojiva. Jde mi o to, aby i v půdě, kam není moc vidět vládla harmonie a spolupráce. Spoléháme se na svou intuici a moudrost přírody a našich předků, kteří podobné postupy používali naprosto samozřejmě a nemuseli tomu říkat bio, organický a podobně. Bylo to pro ně přirozené.

 

Používáme zejména mechanické prostředky pro redukci plevelů a ověřujeme jednotlivé pokusy s přírodními autopatickými, homeopatickými a biodynamickými preparáty na posílení imunity rostlin a zdraví půdy.

Pěstujeme brambory odrůdy Rosara, Princess a Granada, obilí, ovoce, zeleninu a byliny.

 

Pěstujeme cca 30-40 druhů zeleniny zejména pro bedýnkový prodej nebo prodej ze dvora.

 

Máme také ovoce ze starých třešňových sadů a vlašské ořechy.

 

Vysadili jsme ovocné sady s jabloněmi, hrušněmi, třešněmi, višněmi, švestkami a meruňkami včetně starých ovocných odrůd.

 

Vysadili jsme ovocné keře – černý rybíz, červený rybíz, arónie, rakytníky,  šípky, maliny a ostružiny.

 

 

 

¨